Kdo stojí za Knihadýlkem?

"Každé Knihadýlko má svůj příběh. A ten můj začal dávno předtím, než vzniklo první představení. Vedla k němu cesta přes děti, knihy, tvoření, radost ze setkávání a postupné objevování toho, co je mi opravdu blízké."

Irena

1. Můj vlastní vesmír

Jako dítě jsem si přála být psovodem, nebo kosmounautem. To první jsem si celkem prožila prostřednictvím čtyřnohých společníků, co mi v životě dělali společnost. S tím druhým přáním jsem se přecenila, výšky mi nedělají dobře. Ale protože se jen tak snadno svých snů nevzdávám, cestou do hlubin sebe sama jsem začala objevovat vesmír svůj vlastní.

Pomáhala mi k tomu moje práce, příroda, hudba, divadlo, tvorba všeho druhu, setkávání a sdílení, ticho a klid, knihy.

2. Hledání správného směru

Profesní život jsem začala ve zdravotnictví, v laboratoři. Když se mi ale narodily děti, zjistila jsem, jak moc je to s nimi fajn a už se mi zpět nechtělo. Od té doby jsem se nechala vést pocitem a životem.

Patnáct let jsem působila v mateřské škole, následovalo malování obrázků, a nakonec sedm let práce v knihovně, kde jsem objevila své nadšení pro dětské knihy. 

3. Roky plné radosti

Díky podobně naladěné kolegyni a skvělému kolektivu jsem se učila s nimi pracovat a zjistila, že v nich je všechno to, co miluju v moudrých knihách pro dospělé. Jenže stručně, jednoduše a hravě.

Vše, co jsem dělala a kde jsem působila, mě bavilo a naplňovalo radostí. Měla jsem štěstí na skvělé kolegyně, na kolektivy. Byla jsem v pravý čas na pravém místě a k tomu, co ve mně bylo, se objevovaly přirozeně další dovednosti.

4. Zrození Knihadýlka

A pak se všechno propojilo a přišlo Knihadýlko. Je to pro mne dar, ve kterém se zužitkovaly všechny mé talenty a radosti.

Je stvořeno z lásky k dětem, lidem, ke knížkám a příběhům, k rozmanitosti tvoření, k setkávání, sdílení, lehkosti, tichu, z lásky k svobodě, k životu, kterým jsme.

5. Tvoření s láskou

Jako dítě jsem si přála být psovodem, nebo kosmounautem. To první jsem si celkem prožila prostřednictvím čtyřnohých společníků, co mi v životě dělali společnost. S tím druhým přáním jsem se přecenila, výšky mi nedělají dobře. Ale protože se jen tak snadno svých snů nevzdávám, cestou do hlubin sebe sama jsem začala objevovat vesmír svůj vlastní.

Pomáhala mi k tomu moje práce, příroda, hudba, divadlo, tvorba všeho druhu, setkávání a sdílení, ticho a klid, knihy.